Stejně jako u jiných léků a vakcín, nejsou dosud těhotné ženy součástí klinických studií. Obecně jsou téměř všechny druhy vakcín v těhotenství povolené, kromě živých atenuovaných vakcín, kde je teoretické riziko, že virus projde placentou a nakazí plod. První dvě autorizované vakcíny proti COVID-19 používají technologie mRNA, která kóduje protein na povrchu viru. Ten je pak rozpoznán imunitním systémem. Tyto mRNA vakcíny neobsahují živý virus, a proto CDC (Centers for Disease Control and Prevention), ACOG (American College of Obstetricians and Gynecologists) a SMFM (Society for Maternal-Fetal Medicine) očkování ženám, které splňují kritéria (např. zdravotnické pracovnice), doporučují.
- Zatím neproběhly klinické studie na očkování proti COVID-19 u těhotných a kojících žen (resp. v současných klinických studií o očkování proti COVID-19 nebyly zařazeny těhotné a kojící ženy).
- Rozhodnutí o očkování v těhotenství a během kojení je osobní volba.
- Očkování je vhodnější naplánovat až po 12.týdnu těhotenství.
- Kojení u očkovaných žen nebo žen plánujících očkování je doporučeno nepřerušovat.
- Benefit očkování jednoznačně převyšuje riziko plynoucí z případného prodelani Covidu
Zdá se, že i pro těhotné ženy je očkování s tvorbou dostatečné hladiny protilátek tím nejlepším preventivním řešením, které zabrání případnému těžkému průběhu spojenému s virovou pneumonií a navíc transplacentárně přenesené protilátky poskytují ochranu i novorozenci.
U naočkovaných těhotných a kojících žen došlo ke stejné humorální imunitní odpovědi jako u netěhotných. Zároveň očkované ženy měly vyšší titr protilátek, než ženy po prodělané infekci COVID-19 v těhotenství. Protilátky vytvořené díky vakcíně byly nalezeny v pupečníkové krvi a mateřském mléce, což by mohlo hrát zásadní roli v mRNA vakcínou indukované imunitě novorozence. Placentou prochází pouze IgG. Jak víme ze studií vakcín proti jiným virovým patogenům (jako VHA, VHB, RSV), role IgG protilátek v mateřském mléce je pro imunitu novorozence zásadní. Během kojení je velice nepravděpodobné, že by vakcína jako taková měla biologické účinky na dítě. Pokud by se intaktní nanočástice nebo mRNA dostala přes krevní oběh do mateřského mléka, s největší pravděpodobností ji dítě degraduje. Známé vedlejší účinky očkování, jako je zvýšená teplota, zimnice nebo bolesti svalů, mohou u těhotných vyvolat obavy. Důležité je, aby byly o vedlejších účincích poučeny a tím se zamezilo zbytečným akutním návštěvám pohotovosti.